Pamětihodnosti a historie

Podrobnosti

Zveřejněno 10. 1. 2011 22:17

Zobrazeno: 4892

V návsi stojící kaple, zasvěcená mučedníkům Janu a Pavlu, patronům počasí, byla postavena roku 1756. Bylo povoleno v ní sloužit dvě mše sváté ročně. V současné době se slouží jedna mše a to na místní pouť o poslední červnovou neděli (neděli po svátku Jana a Pavla). V roce 1846 byla kaple sv. Jana a Pavla nákladem 300 zl. opravena. Další oprava byla provedena na náklady obce r. 1933-35. V roce 1934 byl péčí místních spolků a pozůstalých v obci postaven před kaplí sv. Jana a Pavla pomník padlým v letech 1914 -1918. Poslední celková oprava včetně krytiny, oplocení, vybudování přístupového chodníku a zavedení el. energie s patřičným osvětlením, byla provedena v roce 1994 nákladem 200.000,- Kč z rozpočtu obce. Na místní pouť byla kaple slavnostně vysvěcena Mgr. Karlem Otčenáškem biskupem Královehradecké diecéze. 

Naproti kapli v návsi je památný kříž s nápisem A 1793-1899, opraven byl v r. 1927, naposledy pak v r. 1994.

Před bývalými statky čp. 1 a čp. 2 je postavena na podstavci socha Panny Marie s nápisem: Ku cti a chvále Boží dali postaviti Václav a Anna Hylákovi r. 1876, oprava provedena v r. 1927 a 1994.

Nad obcí Polom a nad Hájkem (místní část obce), směrem k Sopotnici se táhne hustý les zvaný "Černý les ". Uprostřed lesa stával mocný buk, u kterého se dříve scházívala panská společnost na lovu, zvlášť paní hraběnka Žofie tam ráda docházela. Vichřice buk vyvrátila a na tom místě je postaven pomník s nápisem: Zde stával Žofin buk 27 .Nm. 1888.

Asi dvacet minut chůze od obce Polom je osada Hájek s pěkným Barokním loveckým zámečkem z r. 1775 knížete Františka Oldřicha Kinského a kapličkou vysvěcenou biskupem Kašparem z Hradce Králové (pozdější arcibiskup Pražský) roku 1927 svaté Justině a svatému Teodolikovi.

Turistické trasy vedoucí přes obec:

Žlutá: Z Potštejna přes Proruby, Polom, Sopotnici, Českou Rybnou k Popluží (u Žamberka).

Zelená: Z Potštejna přes Modlivý důl na Polom a dále přes Hájek Malou a Velkou Skrovnici do Brandýsa nad Orlicí.

V obci není ubytování, k občerstvení a nákupu slouží během týdne prodejna a restaurace.

Osada Hájek

Osada vznikla na ve 2. polovině 17. století. Poprvé se připomíná v roce 1692, kdy byla přifařena k nově zřízené faře na Sudslavi. Její majitelkou byla tehdy Eleonora Terezie Ugartová. V roce 1756 získal Hájek majitel Chocně František Oldřich Kinský. Tento majitel si Hájek velmi oblíbil a v roce 1773 tu zbudoval nevelký lovecký zámek. Vzhledem k tomu, že vodní pramen v Hájku byl považován za léčivý, zřídil zde ve stejné době i lázně a nad pramenem nechal postavit pozdně barokní kapličku sv. Pantaleona. Po smrti Františka Oldřicha v roce 1792 další majitelé (od roku 1812 příslušníci kostelecké větve rodu Kinských, jejímž zakladatelem byl Josef Kinský) již neměli o Hájek tak veliký zájem. Ve 2. polovině 60. let 19. století za Bedřicha Kinského byla zbořena lázeňská budova a barokní kaple byla nahrazena pseudogotickou. Bylo změněno i její zasvěcení - Panně Marii a zámeček byl v roce 1870 přestavěn na myslivnu. Majetkem kostelecké větve Kinských zůstal až do roku 1948, kdy byl spolu s lesy kosteleckého velkostatku znárodněn. Byl využíván národním podnikem Východočeské státní lesy. V roce 1992 byl v rámci restituce spolu s okolními lesy vrácen Josefu Kinskému. Dnes slouží potřebám Kinského lesní správy. Zámeček byl postaven na terase jižního svahu příjemného údolíčka. Patrové obdélníkové stavby s lehce čtvrtkruhově vybranými nárožími dodává kultivovaný vzhled souměrně řešená, jednoduše členěná hlavní fasáda, k níž vystupuje od kapličky dlouhé přímé schodiště. 

Působivost architektury, jen v ploše členěné mezi patrovou římsou, umocňuje mansardová šindelová střecha, posazená na drobně profilovanou hlavní římsu. Zevnějšku odpovídá i přehledná dvoutraktová dispozice s příčně položenou chodbou, na jejímž konci bývala černá kuchyň, jediná klenutá prostírka. V patře se zčásti zachovaly klasicistní dveře, i krov je původní, se stojatou stolicí. K pozdějším úpravám z doby kolem roku 1870 patří proražení chodby skrze zmíněnou černou kuchyň, zřízení sklípku v severozápadní části, na severu přistavěná pavláčka se záchodem a zejména velký přízemní východní přístavek chlévů a stájí. Pseudoslohová kaplička vlevo pod schodištím je obdélná s trojbokým závěrem, nad vchodem má zvoničku a uvnitř křížovou a trojdílnou klenbu se štukovými žebírky na hranách. Čerpáno z knihy: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou